právě se nacházíteúvodní stranao Kadani

O Kadani

Osídlení kadaňské kotliny, jejíž osou je životodárná Ohře, sahá do velmi dávné minulosti. Během staletí temného a neznámého dávnověku se zde střídala řada etnických skupin a rozličných kultur. Archeologické nálezy dosvědčují na Kadaňsku např. kulturu knovízskou (Úhošť 13. - 18. století př. Kr.), bylanskou, halštatskou (Úhošť, Kadaň - Jezerka, 7. - 6. století př. Kr.) a také kulturu laténskou, kterou k nám ve 4. století př. Kr. přinesly keltské kmeny. To potvrzuje i nález řecké černofigurální keramiky. Podle humanistické tradice, to měli být právě Keltové, kteří ve zdejších končinách založili proti sobě na březích Ohře osady nazývané „Kad“ a „An“, což se vykládalo jako "zářící oheň". Pojmenování, v němž rozeznáváme dnešní jméno města Kadaně, prý vzniklo tak, že si osady a hradiska v Poohří dávaly ohněm znamení. Jde však pouze o legendu. Po Keltech tu až do 6. století sídlily germánské kmeny, jež se pak promísily s přicházejícími Slovany.

Františkánský klášter

První doklady o osídlení kadaňského okolí ve středověku spadají až do konce 11. a první poloviny 12. stol. (Úhošťany, Lomazice, Kralupy u Chomutova). Někdy v této době vznikla u brodu přes Ohři i důležitá trhová osada Kadaň. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 12. století zde začal působit rytířský řád johanitů, jemuž český kníže Bedřich daroval listinu z 23. dubna 1186 i celou zmíněnou osadu. Z iniciativy českého krále - Václava I. nebo Přemysla II. Otakara - byla Kadaň povýšena na královské město. Vznikl zde královský hrad a minoritský klášter s kostelem sv. Michaela. Johanité si podrželil farní práva nad novým městem a vystavěli pozdější děkanský kostel Panny Marie (dnes Povýšení sv. Kříže).

Za panování českého krále a později i římského císaře Karla IV. (1346-1378) zažilo město velký rozkvět, podnícený zřejmě opravami po ničivém požáru roku 1362. Císař udělil roku 1366 městu právo úplné samosprávy. Při svém prvním kadaňském pobytu ve městě potvrdil Kadaňanům 29. května 1367 konání výročního trhu na den Povýšení sv. Kříže (14. září). Když zde pobýval podruhé, povolil 8. září 1374 "obyvatelům města Kadaně zakládat vinice kolem města, jak to činí obyvatelé pražští". Karlův syn a nástupce Václav IV. (1378 - 1419) potvrdil městu otcova privilegia a krajskou soudní pravomoc ponechal kadaňským purkrabím. Na jaře 1421 bylo město dobyto pražany a stalo se součástí pražského městského svazu. Kolem 8. září 1421 zaútočila na Kadaň vojska II. křížové výpravy. Kadaňské obyvatelstvo se statečně bránilo, ale mohutné přesile nemohlo odolat. Druhá polovina 15. století se odehrála ve znamení vlivu šlechtického rodu Lobkoviců. Dne 10. srpna 1469 byl kadaňským hejtmanem jmenován Jan Hasištejnský z Lobkovic, jenž se 25. října 1469 stal na téměř padesát let pánem celého města. Tomuto mocnému velmožovi vděčíme za vybudování františkánského kláštera, kde je i pohřben.

Ve dvacátých letech 16. století začaly do Kadaně pronikat myšlenky německé reformace, jejímž duchovním otcem byl augustiniánský mnich Martin Luther. Koncem června 1534 se Kadaň stala místem setkání římského a českého krále Ferdinanda I. s předními politiky Svaté říše římské ve věci Uzavřené politické dohody vstoupily do dějin pod názvem „Kadaňský mír“. Po vzplanutí českého stavovského povstání proti Habsburkům (1618) došlo v Kadani ke drancování kostelů, které patřily římské (katolické) církvi. Po porážce českých stavů v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 proběhly také v Kadani a okolí konfiskace majetku a násilná rekatolizace převážně utrakvistického (luteránského) obyvatelstva. Během tzv. třicetileté války (1618 - 1648) byla Kadaň několikrát vydrancována cizími i domácími vojsky. Války o rakouské dědictví přinesly v polovině 18. století nové útrapy. Dne 14. října 1742 se u Františkánského kláštera na předměstí Kadaně strhla bitva mezi nepřátelským francouzským vojskem a uherskými a chorvatskými oddíly císařovny Marie Terezie, v níž byli Francouzi poraženi. Roku 1746 v Kadani znovu hořelo. Po požáru byla řada soukromých i veřejných budov obnovena a přestavěna péčí kadaňského architekta Johanna Christopha Kosche. Dne 2. května roku 1750 vydala císařovna Marie Terezie rozkaz k přebudování pustnoucího kadaňského hradu na kasárny. Jeho přestavba pro vojenské účely trvala do roku 1755. Dne 14. října 1779 navštívil svobodné královské město Kadaň císař Josef II.

V letech 1803 – 1823 působilo v piaristické koleji, bývalém klášteře minoritů, historicky první kadaňské gymnázium. Město Kadaň se 1. února 1850 stalo oficiálně sídlem okresního úřadu, a tedy centrem politického okresu, sahajícího od krušnohorských Vejprt po Jeseň v Doupovských horách. V roce 1904 se Kadaň lokální železnicí připojila k vybudované síti Buštěhradské dráhy (Praha – Chomutov – Cheb).

Dne 4. března 1919 došlo v Kadani k tragickému incidentu mezi československým vojskem a německými obyvateli, kteří demonstrovali za svá práva na národnostní sebeurčení. Výsledkem bylo 25 mrtvých a několik desítek zraněných.

Při parlamentních volbách roku 1935 zaznamenala drtivé vítězství Sudetoněmecká strana. Kadaň byla německou armádou obsazena dne 5. října 1938. Kadaňsko se stalo součástí nové územní jednotky německé říšské správy - Sudetské župy. Řada sudetských Němců vystřízlivěla z vítězného opojení roku 1938. Byla vypálena židovská synagoga, mnoho židovských rodin pak nalezlo nelidskou smrt v koncentračních táborech. Koncem války se hospodářská situace zhoršila. Dne 8. května 1945 pronikla do Kadaně sovětská (ruská) Rudá armáda. Náš kraj se vrátil do prastarého svazku českých zemí. V Kadani byla zavedena česká správa. Desítky tisíc německých obyvatel Kadaňska byly vyhnány či organizovaně vysídleny do okupačních zón poraženého Německa. Kadaň a tehdejší kadaňský okres byly postupně osídlovány novým obyvatelstvem ze všech koutů českých zemí a Slovenska i krajany z Volyně a Vídně. Pokusy o demokratickou obnovu Československa byly nadobro zničeny roku 1948, kdy stát opanovala komunistická strana se svou totalitní ideologií. Teprve od roku 1989 se v naší republice i v našem městě pokoušíme vytvářet znovu společnost svobodných občanů. V Kadani, v tomto kdysi královském městě, žije dnes pestrá národnostní pospolitost - Češi, Slováci, Němci, Ukrajinci, Maďaři, Romové, Vietnamci...

Po roce 1990 došlo k rozsáhlé přeměně nejen historického centra, ale i objektů stojících mimo něj. Opravou prošla také radnice včetně radniční věže. V přízemních prostorách, které dříve sloužívaly jako skladiště, byly zřízeny expoziční prostory, kde se od roku 1993 konají pravidelně konají výstavy. Součástí Galerie Pod Věží (od ledna 2002 Městská galerie Karla Havlíčka ) je také informační centrum města Kadaně. V roce 1993 založilo město Kadaň novodobou tradici a to Císařského dne na počest návštěvy císaře Karla IV. V Kadani v roce 1367.

Mezi významné kulturní památky patří: Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků, farní (děkanský) kostel Povýšení sv. Kříže, Alžbětinský klášter s kostelem sv. Rodiny a sv. Alžběty, bývalý špitální kostel Stětí sv. Jana Křtitele, kadaňský hrad, barbakán (předbraní) Žatecké a věž Mikulovické brány, městské opevnění, radnice a další (vizte dále oddíl Památky města Kadaně)

Program slavnosti

9:00 / Mše svatá

10.00 - 10:30 / Linda, Vojara

11:00 / Linda, Vojara otevírání hory vinice

11:30 - 12:30 / Cimbal Classic

celý program

Program ke stažení


Vinobraní
© 2011 Kulturní zařízení Kadaň * tvorba stránek Petr Peti